Jsem Holešovák jak poleno, tvrdí o sobě spisovatel, fotograf a novinář Robert Rohál

Název

Jsem Holešovák jak poleno, tvrdí o sobě spisovatel, fotograf a novinář Robert Rohál

Popis

Roberta Rohála jsem začala registrovat před nějakými třemi lety, když v křesle redaktora holešovského zpravodaje vystřídal spolu s Františkem Sovadinou Rudolfa Seiferta. O pár měsíců později se mi do rukou dostala publikace „Vzlety a pády holešovské hraběnky Barbory Wrbnové“ a tu jsem přečetla jedním dechem. Díky mé práci externí redaktorky Naší adresy převážně v oblasti kultury není snad týdne, abychom se někde nesetkali. Příjemný, usměvavý, výřečný, vstřícný, se smyslem pro humor a téměř vždy s fotoaparátem – to je z mého pohledu Robert Rohál. A tak při příležitosti křestu jeho poslední knihy „Osobnosti, kterým tleskal nejen Holešov“ vznikl i tento článek. Tato útlá knížka, kterou jsem mimochodem přelouskala za jednu jedninou noc, mi je sympatická hlavně díky tomu, že je v ní mezi jinými popsán i osud Evičky Miláčkové, s kterou jsem měla tu čest se nejednou setkat a ještě větší potěšení o ní napsat.

Novinařina se mu stala osudná
Jak sám říká, tak ho „písmenka a obrázky“ živí od sametové revoluce. Po maturitě na střední ekonomické škole pracoval takřka deset let na holešovském zámku, neminula ho ani dělnická profese, v jeho případě rok strávený v pekárně. Novinařině se věnuje již dvacet let. Po působení v redakcích ve Zlíně a Praze zakotvil nakonec ve svém rodném městě jako redaktor čtrnáctidenníku Holešovsko. „Ono to má něco do sebe být rodině nablízku a do práce to mít deset minut pěší chůze. Prahy jsem se nabažil dostatečně, zkusil si i několikadenní byvakování před domy celebrit co by redaktor Blesku, ale to opravdu nebylo nic pro mě,“ zavzpomínal na dobu nedávno minulou Rohál. „A navíc jsme Holešovák jak poleno, prostě patriot, který na svou rodnou hroudu nedá dopustit,“ uzavřel toto téma Rohál. I když se tomu nechce věřit, tak padesát svíček na dortu sfoukl již loni, je téměř třicet let ženatý se sympatickou trafikantkou Jaruškou, má sedmadvacetiletého syna, který pracuje v Praze jako novinář, a sedmnáctiletou dceru, studentku střední školy.

Píše a fotí pro radost svou i ostatních
Během posledních dvanácti let mu vyšla – především u pražského nakladatelství Petrklíč – řada knížek. Soustřeďuje se na osobnosti z oblasti divadla, filmu a populární hudby, je autorem několika monografií (Karel Gott, Helena Vondráčková, Jiří Korn, Laďka Kozderková a Karel Svoboda). A jak se zdá, nejen blyštivý svět hvězd českého showbiznisu Roberta Rohála zajímá. Poté co se vrátil do svého rodiště, soustředil svou pozornost i na mikroregion Holešovska a jeho osobnosti. Pro edici Knihovnička Holešovska napsal již zmíněné „Vzlety a pády holešovské hraběnky Barbory Wrbnové“, jako editor se podílel na publikaci soustřeďující historické pohlednice Holešova Ing. Leopolda Lišky a nejčerstvější, teprve pár dní na pultech obchodů se hřející, „Osobnosti, kterým tleskal nejen Holešov“.
Vedle psaní je jeho velkou vášní fotografování. „Nejdříve jsem začal fotit pro noviny, posléze pro radost svou i ostatních,“ dodává se smíchem. Před deseti lety nastoupil do jedněch velkých novin, vyfasoval foťák a musel fotit. Denně dvě fotky do vydání. A protože noviny vycházely sedmkrát do týdne, tak si sami spočítejte, kolik jich muselo být! V tomto případě šlo ale spíš o reportážní fotky. Avšak postupně se z toho stal jeho velký koníček - hlavně, když si začal fotit sám pro sebe. Dnes má za sebou asi deset výstav, a to nejen v Holešově, ale také v Brně nebo Praze. O svých fotografiích ale mluví nerad, nerad je rozebírá. „Ať si na ně udělá názor každý sám…“ je v tomto případě neoblomný.

Osobnosti, kterým tleskal nejen Holešov
Jeho poslední publikace je o lidech, kteří se buď v Holešově přímo narodili, anebo tu prožili dětství či mládí a kteří se uplatnili v uměleckých sférách, ať už u divadla nebo filmu. Mravenčí práce v tomto případě přinesla kýžené ovoce, na světlo světa se dostaly skutečnosti, které do té doby veřejnosti známé nebyly. A o kterých osobnostech je řeč? Již zmíněná herečka a dabérka Eva Miláčková, režisér Petr Tuček, herec a spisovatel Jiří Zapletal, dlouholetý člen opery Národního divadla Praha František Křupala, někdejší členka Divadla bratří Mrštíků Brno Alena Růžičková, filmová a televizní herečka a jinak dlouholetá členka Realistického divadla Praha Ema Skálová a herec, dramatik, spisovatel a malíř Jiří Sehnal, který je také znám pod pseudonymem Jethtro Spencer McIntosh. O jejich životě i díle je tahle šedesátistránková publikace, která navíc skýtá i docela zajímavý fotografický materiál. „Chtěl bych touto cestou poděkovat pamětníkům, kteří mi pomohli nejen svými vzpomínkami, ale i s dnes již archivními fotografiemi,“ uzavřel toto téma.

Včera holešovská zákoutí, zítra andělé
Jaro si právě předávalo žezlo s létem, když se malá holešovská vinárna U Chytílků změnila ve vernisáž se stovkou hostů. Dorazili všichni jeho přátelé, kolegové i obdivovatelé a jeho žena Jarka to trefně komentovala slovy: „Tví Holešované Ti přece jenom rozumějí...“ Výstavu tehdy postavil na fotkách rodného Holešova. „Šlo mi o to ukázat či připomenout taková ta poetičtější zákoutí, která se dají „vychytat“ třeba v zámeckém parku,“ vysvětlil. Pár týdnů předtím Robert Rohál spolu se svými přáteli Nelly Billovou a Jiřím Lošťákem již pošesté prezentoval svou tvorbu na výstavě Kresby světlem, která patří tradičně v Holešově k nejnavštěvovanějším.
Robert Rohál se ale ukolíbat svými dosavadními úspěchy rozhodně nenechá, jedna výstava končí a druhá je za dveřmi. A je to výstava přímo andělská. „Právě pracuji na sérii fotografií o andělech, tak jak je vidím já. Vernisáž této výstavy se uskuteční na podzim v překrásné galerii Blanky Hrubé na Hukvaldech,“ poodhalil své nejčersvější plány Rohál. A proč zrovna andělé? „V životě jsem jich pár potkal - a tak jsem si řekl, že je zkusím i nafotit,“ usmál se. Na jeho nových fotkách to jsou ale jeho oblíbení modelové a modelky, které stylizoval – samozřejmě i s nezbytnými křídly - za anděly. K pózování se nechal přemluvit třeba zpěvák skupiny Motus Peter Lupo Majkrič.

Relax je potřeba
Odpočívá takový činorodý člověk vůbec? „To víte, že ano. Miluji hudbu, film a divadlo. Ve všech těchto sférách dávám přednost prověřené klasice,“ dodal se smíchem. Zatímco na jevišti má rád Shakespeara stejně jako hry Tennessee Williamse, na DVD si teď užívá především starou francouzskou romantickou klasiku s Jeanem Maraisem, anebo filmové přepisy Anny Kareniny či Dámy s kaméliemi. V hudbě poslouchá plejádu žánrů - od Leoše Janáčka přes černošský soul až po Jaromíra Nohavicu. Ale vyloženou slabost má pro tvorbu zlínské skupiny AG Flek – prostě patriot se v něm nezapře. Potěší ho i hlas Heleny Vondráčkové či Báry Basikové. Z nových pop hlasů ho prý oslovil ten, který patří Martinu Chodúrovi. Jinak se rád vrací do jižních Čech, zvláště pak do kraje kolem Stráže nad Nežárkou, kde žila jeho další velká láska Ema Destinnová.

Napsali o něm:
Karel Bartošek: „Přirozenost ve výrazu, absence umělého aranžování, určitá syrovost fotografií opět odkazuje k nejlepším tradicím české umělecké fotografie, založeným už v padesátých a šedesátých letech minulého století. Portrétovaní – vesměs přátelé fotografa - jsou ve své přirozenosti krásní a estetika těchto fotografií má velkou hloubku reálného života.“
Jiný kritik Břetislav Matyáš napsal o portrétech Roberta Rohála: „Byly ke spatření fotografie naturalistické, s minimálním aranžmá tvůrce, vystihující zcela očividně duši daných objektů, nic tu není vyumělkováno, je to příjemné až k pohlazení. Rozhodně se nedá popřít i vypravěčský talent autora se smyslem pro něhu, náznak, poetičnost i erotiku.“

Období

Statistiky

  • 7 fotek
  • 1 se líbí

Kategorie a štítky

Nastavení

Nahlásit album
Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Jsem Holešovák jak poleno, tvrdí o sobě spisovatel, fotograf a novinář Robert Rohál
Komentáře Přidat